Chození po starších a osamělých lidech

 Kdo procházel v úterý 27. prosince v 9 hodin ráno kolem hluckého kostela, asi byl překvapený, co se to tam děje. Spousta mladých lidí, harmonika, kytara, housle a hromada košíků s jakýmisi balíčky – to vše se vyjevilo nejednomu náhodnému kolemjdoucímu. Nechystalo se tam žádné vystoupení, ani nic podobného, to se jen sešla parta lidí, aby v době vánoční udělala radost jiným lidem – už čtvrtým rokem se v Hluku totiž obnovila tradice vánočního koledování u starších a nemocných lidí.

Dvě skupinky mladých převážně z hlucké farnosti se tak, vybavení košíky s dárky (které přináší hodní lidé o Vánocích k Betlému, kterýmž tímto moc děkujeme :-), rozešly po celém Hluku, aby během dopoledne navštívily dohromady asi 45 domácností.

U některých jsme koledovali jen mezi dveřmi, u někoho jsme se zdrželi déle, každému jsme však zazpívali, předali dárečky a popřáli už s předstihem do nového roku. Atmosféra byla více než příjemná a troufám si říct, že jsme snad každého alespoň trochu potěšili a do každého domova jsme přinesli alespoň trošku vánočního poselství.

Odpoledne jsme vyrazili do hluckého Charitního domu. Letos jsme tam však nešli sami, ale na pomoc jsme si přizvali dramatický kroužek při ZŠ Hluk pod vedením paní učitelky Jackivové. Kromě zpěvu tak obyvatele domu čekala i andělská škola v podání těchto velmi šikovných dětí, kteří si zaslouží také jedno velké DÍKY! I zde se tedy zpívalo, koledovalo, obdarovávalo, povídalo, vzpomínalo – zkrátka a jednoduše, dobře nám tady bylo.

Toto mé krátké povídání ukončím slovy díků – díků, které patří všem ochotným koledníkům, dárcům, dětem i jejich paní učitelce, i všem těm, kteří nám s důvěrou otevřeli dveře. Všem jim, stejně tak jako i všem vám ostatním, bych chtěla popřát to, co nám babičky a dědečkové přáli nejčastěji, a že to bylo přáno přímo ze srdce lidí, kteří opravdu ví, o čem mluví: „Hlavně, hlavně to zdraví.“
https://photos.app.goo.gl/FMzZkscrRjwzBycj6

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář